Perská kočka

Perské kočky jsou pro některé obrazem ušlechtilého a čistokrevného zvířete, pro druhé ztělesňují zlý sen, zejména kvůli náročné péči.

Obecně mají perské kočky vyrovnanou, klidnou, oddanou a přítulnou povahu, mezi sebou se dobře snášejí a nevyžadují trvalou osobní pozornost. Je to celkem nehlučné plemeno a nijak zvlášť netrpí, když jste celý den mimo domov. Ve velké většině to jsou skromná a trpělivá zvířata. Bývají přátelské a dobromyslné, i když k cizím lidem mohou být nedůvěřivé.

Srst perských koček je dlouhá a neobyčejně bohatá, složená z dlouhé, měkké a vlnité podsady. Srst perské kočky je její okrasou, zvlášť dlouhá je kolem hlavy, kde tvoří nápadný límec. Má však jednu velkou nevýhodu. Délka a hustota srsti se během roku mění, většina perských koček po celý rok líná a jejich srst proto vyžaduje pravidelnou každodenní péči, aby se zabránilo jejímu plstnatění a zaknocení. Kromě každodenního pročesávání je dobré čas od času kočku posypat pudrem, který srst ochrání a zabraňuje vzniku tzv. mastného ocasu. Koupání kočky není nutné.